Výlet do Řásné u Telče
Třetího července jsme si udělali výlet. Bílé ovčáky už aktivně nechováme, ale v naší psí smečce dva bílé ovčáky stále máme a do budoucna se určitě u nás vždycky nějaký najde…Indimu bylo letos osm let tak jsem si řekla, že by jsme ho mohli ukázat coby veteráne na nějaké výstavě pořádané klubem a přitom využít akce k výuce dobrého chování naši“vlčici“ Dejzu. Taky jsem byla moc zvědavá na bílé ovčáky jakým směrem se chov ubírá.
Akce byla klubová výstava bez zadání CAC a konala se v autokempu Řásná, kousek od Telče. Vyjeli jsme už v pátek, cesta děsná, pátek, začátek prázdnin a velké vedro. Posádka já, manžel, Jana, Démon, Indi a Dejzi….
Dojeli jsme pozdě večer postavili stan, při tom nás napadla invaze mušek- muchniček. Zachránila nás Věra- hlavní poradkyně chovu běloušů…Díky Věro za zapůjčení repelentu!
Hafáci zvládli cestu dobře, šli s námi na pivko a potom na kutě…
Vzbudili jsme se do krásného rána v ještě krásnějším prostředí. Vzali jsme si plavky a šli se vykoupat k rybníku. Od vody kde jsme se vykoupali rádi stejně jako naše pestrá smečka, cesta vedla na snídani a pivko. Bylo něco málo po deváté hodině, když šla kolem restaurace HPCH Věra Pecková a halekala na mě jestli jsem byla na přejímce…já, že ne. Tak prý mám fofrem nebo mám po vystavování….teda já jsem se nepídila kolik je přihlášených psů, ale předpokládala jsem, že na klubové výstavě bude hodně psů, bývávalo až sto přihlášených psů…posuzování zvlášť kráká a dlouhá srst, čekala jsem, že se psem veteránem přijdu na řadu až někdy kolem poledne. Takže shon, Jana mi běžela pro výstavní vodítko a pro oblečení, byla jsem v plavkách. Stihli jsme to, Indi se předvedl ve třídě veteránů ale v plné síle, pani rozhodčí mu napsala velmi krásný posudek.
Fena veteránka nás porazila o nejlepšího veterána , né že by byla hezčí ale Indi byl mokrý (ranní koupel v rybníce) a pani rozhodčí mínila, že načesaná fenka je lépe připravena na výstavu.
Tak a teď k běloušům. Budu krotit své dojmy a řeknu to slovy jedné zúčastněné chovatelky. Bílý ovčák celkově exteriérově zjemnil a je více temperamentní. Řekla to přesně, subtilní psi se štíhlími hlavami a temperamentní povahou…. Indigo dominoval a kdybychom vzali sebou Go-Go byla by na výstavě za pořádného psa a ne fenu. Marně jsem hledala majestátné potomky nejúspěšnějších chovných psů v ČR Amcara nebo Baska Fillův dvůr. Jediní potomci se vším všudy byli Indigo a šampion Ahepjuk Whiteline Czech, který získal titul BOB a BIS.
Do budoucna jsem si chtěla pořídit štěně, fenu nebo psa bílého ovčáka. V Řásné jsem si řekla, že takového bílého ovčáka už ne…ale dnes už si říkám možná někdy. Když manžel propásnul svého oblíbence Barču- Indiga v kruhu, přišel se podívat aspoň na konec. Vedle dominantního psa kroutil hlavou cože je to za polopárky…..a vzpomněl jak jsem dříve do telefonu vysvětlovala potencionálním zájemcům o štěně jak vlastně vypadá bílý ovčák: : bílá srst, tmavý pigment, rovná záď, jinak asi jako Německý ovčák jen větší….
Moc se mi líbilo posuzování pani rozhodčí pani Holmorové. Když došlo na výběr celkového vítěze výstavy krátkosrstých psů BOB, nastoupilo do kruhu hodně fen a psů a já pronesla směrem k dceři: „ Tak to pani rozhodčí nezávidím“. Snad prvně jsem to myslela tak, že těžko bych si vybrala nejhezčího, snad krátkosrstý pes ze třídy šampiónů, byl aspoň mohutný a hlava byla o poznání větší než u ostatních psů…. Pani rozhodčí se ke mně otočila a řekla to je jednoduché….tenhle pes má klenutý hřbet, tamten příliš skosenou záď, pes šampion světlý nos…a tak pokračovala dál. Fenku kterou pani Holmerová zanedlouho vybrala mě na první pohled neučarovala a tak jsem napínala uši abych pořádně slyšela zdůvodnění proč právě ona. Kdybych měla klobouk smekla bych. Mladá fenka s perfektně rovným hřbetem a zádí, s krásným úhlením předních i zadních končetin, pěkně posazené a modelované oko, dobrý pigment a bílá srst…takový byl verdikt a seděl.
Ale abych nebyla „pes“, majitelé pesany pěkně předvedli, povahy psů byli opravdu pohodové. Jen prostě v exteriéru to nebyl můj šálek kávy….
Překvapila mě malá účast, byla to vícedenní akce, výstava, závody a klub.schůze….a psů podle mého odhadu něco přes dvacet. A když vezmu v úvahu, že někdo měl i tři psy…takže účast členů ještě menší. No, dobře už bylo…
Pro Dejzi to byla perfektní zkušenost chovala se opravdu způsobně. Nesnažila se prchat před lidmi, byla celkem v klidu. Zaběhaly jsme si v prázdném kruhu a požádali Romana, Markétu a Věru (bývalé kolegy z výboru a tímto jim děkuji) aby si zahráli na rozhodčího v kruhu a Dejzinu prohlédli zuby atd. Ač Dejzi koukala jako vrah byla hodná a trpělivá.
Jen doufám, že si z toho bude něco Dejzka pamatovat. No a třešnička na dortu byla fotografka Renata Hofmann, která fotila Pražské krysaříky kteří měli v Řásné Evropskou výstavu. Již několikrát jsem se s touto fotografkou setkala a její foto jsou opravdu profesiální. Nechali jsme vyfotit Djibouty, Indiga i Démona a moc se těšíme na fotky. Budou na našem webu. Fotky z výletu- Řásné najdete ve fotogalerii. Udělám si trochu času a dám dohromady několik fotografií bílých ovčáků , kteří nás minulé době oslovili. Ale budou to především MIRAJI .