Saarloos, Skog AV Seppalaska, chovatel, Nizozemí, Čech, DM, a to ostatní.
Použila jsem tento zmateční název, protože celé toto psaní bude asi poněkud nesourodé. Poslední rok se událo několik věcí, které se ve mě kupily a bublaly . Ve svých padesáti letech jsem, jak poznamenala jedna známá, mrzutá a frustrovaná. Od roku 1996 (v té době byla založena chovatelská stanice MIRAJA) se aktivně věnuji chovu psů. Což je 19 let. Deset let jsem se věnovala chovu bílého ovčáka a devět let se pokouším o chov Saarloosova vlčáka. V České republice zatím není nikdo, kdo by vynaložil víc úsilí a kdo by obětoval víc času tomuto plemeni než já. Jen tak mimo řeč, chov bílých ovčáků byl proti chovu SAV „procházkou růžovým sadem“. Nejsem člověkem, který se chlubí a dává na odiv svou práci nebo úspěchy. Ale jsou chvíle, kdy se člověk nemá stydět za svou letitou práci a měl by dát najevo všem „chovatelům“ a „řečníkům“ jak si věci opravdu stojí. Začnu u pana Markupa, který nejen na dogforu SK (https://www.dogforum.sk/viewtopic.php?f=80&t=1477&start=210) prohlašuje cituji:
„Zacnu poporade... Saarloos je plemeno, ktere je velmi zvlastni ve smyslu chovani k jinym psum a lidem. Kdo ma csv bude hodne zklamany!! Jsou obrovske rozdily mezi liniemi holandskymi a zbytku Evropy. Zacnu exterierem. Holandsti psi obecne mensi nez prumer, momentalne v Evrope je nejrozsirejnejsi linie Skoga, kterou holandani neuznavaji, a protoze s sebou nese pomerne velke problemy, nedavaji z tohoto duvodu stenata mimo. Mluvim-li o problemech, mluvim o osteochondroze, vady v kostre, plemennem typu (saw ma byt pevneho typu, ne hrubeho ci lymfatickeho), epilepsii, a predevsim povahovych problemech. Zvírata po Skogovi casto dorustaji vice nez 70 cm v kohoutku, sam Skog mel 75 cm v kohoutku. Problemy v povaze = agresivita spojena s dominanci, zejmena u samcu, vyskytuje se vsak i u samic. Po Skogovi navic toho bohuzel beha hodne - cca 1/3 celosvetove populace ma Skoga v rodokmeni nebo jsou jeho primymi potomky. Skog byl navic F2 vlci krizenec. Soucasna zvirata v Cechach, v Polsku, i v Madarsku, maji Skoga v rodokmemi, prakticky vsechna az na par vyjimek. Proto jsou tato zvirata mnohem sebevedomejsi, bylo pouzito uplne jinych zvirat. Oproti holandska zvirata si s sebou nesou spickovej exterier, vyborny format tela, ale je to na ukor povahy (nektera zvirata jsou hodne bazliva), a na ukor vysky (prumer je 61 cm u feny a 66 u psa).“
Ráda bych k tomu dodala: moje fena Djibouty Sun Gigu je přímý potomek Skoga a žádný z jejích potomků nevykazuje žádnou agresivitu, naopak, mnoho potomků je pro toto plemeno až nestandartně společenských a ti plašší potomci nejsou o nic bázlivější, než je fena pisatele Zohey Zaska Zenit Bastaja. V tak velké populaci potomků se jistě najde zvíře s nestandartním chováním, ale ne rozhodně v České republice. Ale abych nebyla chycena za slovo, jeden dovezený pes do ČR po Skogovi, byl pro své chování zodpovědnou chovatelkou vykastrován a dál není používán v chovu. Pouze jedna fena po tomto psovi je využívaná v Českém chovu a má skvělou povahu, kterou předává svým potomkům.
Další poznámkou, na webu, pana Markupa při nabídce svých nenarozených štěňat je:“ dost bylo Skoga :-) štěňata jsou nepříbuzní na tuto krev a nebudou smět být využiti na Skogovy potomky.“
Ráda bych věděla jak chce pan Markup zastavit populaci Skoga, když je to1/3 celé světové populace a jak chce dokázat, aby pokračovala linie jeho potenciálního chovu SAV (jeho štěňat- odchovů), když nemůže používat potomky Skoga, protože někteří Čeští chovatelé SAV (předem se omlouvám těm, kterých se to netýká) mají tak plnou pusu toho, jak budou jezdit krýt své feny do zahraničí, jednou tak učiní a celé chovatelské předsevzetí je ta tam, protože se krytí jejich feny v zahraničí napoprvé nebo na podruhé nepodařilo.
Za 9 let mého chovu SAV jsem byla 3x krýt ve Francii (3900 km), 1x psem Cid Liard Que Chakka Lou , 2x psem Glaz Go Gandalf De Louba – Tar, krytí Maďarsko: 4 cesty = 3200 Km, krytí psem Hunter Tachunga Wakanda (Německo) = 1200 Km, opět Německo: krytí psem Chumani‘s Chato Arik -> 6 cest = 3 600 Km, Německo - krytí psem Kalik Nanouk Tachunga Wakanda dvě krytí -> 4 cesty = 2400 Km, Německo - krytí psem Blaido Boston von Mystic of The Wolf = 1000 Km, Německo - krytí psem Arkansas von Mystic of The Wolf - 4 cesty, dvě krytí = 2400 Km, Německo - krytí psem Pascha Tachunga Wakanda = 440 Km, Německo - krytí psem Ego Lobo Terra Loupa = 1300 Km.
Suma sumárum: 14 krytí, z toho 6x úspěšné, 8x bylo krytí neúspěšné, ujeto celkem 19 440 Km.
Nikdo si asi nedal práci a nespočítal - tolik psů, tolik času, tolik kilometrů…. A kolik měla Dejzka štěňátek? ... Kolik spočítalo lidiček?J
Pan Markup napadá populaci, která jednou částí rodokmenu je z linie Skoga přitom sám na již zmíněném chatu přiznává, jak chov Holandských SAV je separován a křížen pouze v příbuzenské plemenitbě a jaká veliká, zdravotní úskalí to přináší, cituji:
„Oproti holandska zvirata si s sebou nesou spickovej exterier, vyborny format tela, ale je to na ukor povahy (nektera zvirata jsou hodne bazliva), a na ukor vysky (prumer je 61 cm u feny a 66 u psa). Holandani momentalne slechti v uzavrene populaci, nebot z duvodu podvodu s rodokmeny nikoho k sobe nepousti. Praktikuji liniovou plemenitbu, coz s sebou samozrejme jako kazda pribuzenska plemenitba nese dost problemu, o kterych bylo psano vyse. Nejvice saarloosu je krome Holandska a Belgie ve Francii a v Nemecku, ktere dle meho nazoru produkuje velmi kvalitni zvirata. Samozrejme, nebot jejich zacatky byly spojene s krvi z Holandska. Holandani se snazi uz hodne dlouhou dobu drzet vysokou kvalitu odchovu, ale nedari se jim to, nebot jejich zvirata zejmena na vystavach dostavaji na pr... od casto prumernych zvirat, ale s lepsi povahou.“
Vsuvka - asi proto se pan Markup všemožně vyhýbá konfrontaci své feny a českého chovu na výstavách J
Francie produkuje kvalitní zvířata a přitom chov ve Francii je založen z větší části na Skogovi. Tak jak to teda je, kvalitní chov ve Francii založen na potomcích Skoga?
„Situace v chovu v Holandsku - Sami Holandani jsou rozpolceni v systemu chovu. MAji dva kluby, ktere spolu prilis nekomunikuji. Jeden klub se toci kolem Marijke Saarloos a chovatelske stanice Timberley a druhy klub spojuje jeji odpurce. Timberley je neslavnejsi chovatelska stanice saarloosu, maji mnoho spickovych zvirat. K nim se ale nedostanete nikdy. je zde silna jazykova bariera - nemluvi jinak nez holandsky. Na strane druhe - budte rada. Zvirata z jejich CHS bohuzel s sebou nesou epilepsii a DM. Nejcastejsi umrti je na rakovinu. Druhy problem je v tom, ze holandani nemaji tendence socializovat zpusobem, ktery zname my. Saarloos patri na zahradu a basta. Do mesta a do bytu jej nedaji, jak jsem se presvedcil, tak vim proc:-) Saarloos je silne destruktivni, ma tendence demolovat a byt z mesta ve stresu. Na mou vytku, ze na vystavach mne rozhodci osoli, mi bylo receno, ze to neni pes na vystavy.. Take na mne koukali s otevrenou pusou, kdyz jsem jim rekl, ze muj cil je chodit se psem po horach na volno... Uvedomte si, co je psano ve standardu - utekova reakce. A to je problem. Rozhodic na vystavach rozhodne nebudou toto tolerovat, byt ve standardu to je. Oproti csv je nejvetsi rozdil ne to, co se pise v nekterych encyklopediich napr. od Bruce Foggla, ze je to dano typem vlka, ale naopak je to dano prave psy a hlavne zpusobem selekce na povahu. To je to hlavni. V Holandsku na sebe pousti melancholiky, coz bazlivost silne umocnuje. U nas se dela bonitace, ktera povahu silne resi a cesti chovatele jsou v tomto velmi seriozni, nebot nikdy slabe zvire nepusti na slabe zvire. A to je dobre.
Problemy dnes se vyskytuji v tom, ze saarloosi trpi vice nez csv na degenerativni myelopatii a dwarfa. Oproti csv jsou vsak prakticky prosti dysplazie.“
Nevím na co reagovat dřív a jak moc se u výroků rozčilovat. A to nejen nad výroky pana Markupa. Na jednu stranu opovrhuje potomky Skoga, na druhou stranu „vypichuje“ jejich skvostný exteriér, o zdraví nemluvě. Populace potomků Skogů se těší perfektnímu zdraví. Nemají problém s vadami očí, jsou plnochrupí, mají „nulové“ kyčle i lokty. Dwarf (zakrslost) a DM (postižení míchy) je nemoc mnoha plemen a testování těchto dědičných vad je „mladou“, nicméně skvělou věcí. Testováním lze předejít produkci nemocných zvířat. A opět, někteří „chovatelé“ vyzdvihují kombinaci takzvaných čistých zvířat - zvířat, která nenesou gen DM nebo Dwarf. Je úplně jedno jestli máte psa, který nese tyto geny (je přenašeč) nebo je čistý, protože obě zvířata jsou naprosto zdravá. Přenašeči jsou pouze limitovani výběrem partnera. Tímto apeluji na rozum „chovatelů“, chtějí-li produkovat pouze „čistá“ štěňata. Tak úzká chovatelská základna jako je SAV, limitována velkou příbuzností, nemůže být stavěna na chovu dvou „čistých“ zvířat. Každé uchovněné zvíře by mělo mít šanci, být využito v chovu, byť nese jeden ze zmíněných genů.
Pisatel (pan Markup) musí být rozpolcená osobnost, protože píše, že Saarloos do bytu nepatří a že ví o čem mluví, že ví jak Saarloos umí být ve městě a v bytě stresován a jak umí být destruktivní. Na svůj web potom napíše, cituji: „štěňátko nesmí vyrůstat v kotci na kotci zahrady! Saarloos potřebuje svou rodinu k tomu, aby z něj vyrostl povahově vyrovnaný jedinec. - odchov doma - my nemáme psy v kotcích venku a štěňata v bordelu na slámě, žijí s námi, přijímají návštěvy a znají co je TV, mixér, pračka, auto, veterinární lékař :-D“
Já si myslím, že je jedno kde pes žije, pokud to nejsou podmínky, které by psu činily trýzeň, bolest a psychickou újmu. Kdo z lidí určuje míru toho, kde je nebo by byl pes šťastný, postel nebo bouda plná suché a voňavé slámy. Podle mne je měřítkem láska ke psu a schopnost mu poskytnout čas a podmínky pro kvalitní život. Může to být byt, kotec, zahrada nebo postel kde pes spí. Ale rozhodně raději bouda na dvorku než kenelka (přepravka na psa) v bytě, aby pes náhodou něco nezničil a potom výprask, když se pes dostane do spíže a roztrhá vše, co tam najde včetně česneku.
Ale nepochopila jsem k čemu je psovi dobrá televize, mixér a pračka?:)
V loňském roce jsem byla písemně napomenuta Holandskou chovatelkou, za opakované krytí mé fenky SAV. Bylo mi dokonce pohrozeno, že pokud fenu ještě jednou nakryji, přestanou se mnou Holandští chovatelé (i jiní) spolupracovat. Ráda bych věděla, o jaké spolupráci mluvili. I přes sestřenici, která komunikovala s Hol. chovateli v jejich jazyku, se mi nepodařilo dovézt štěně z NL. Byla jsem odmítána. Po získání SAV z Finska, jsem řádně fenu uchovnila a prezentovala na výstavách, a následně chtěla fenku v NL krýt. Opět jsem byla odmítnuta s tím, jaké mám nekvalitní SAV. Mají prý v rodokmenu psi jménem Tara a Quick – křížence saarloose a Československého vlčáka, které do chovu Saarloosů pustili někteří Němečtí chovatelé. Po dovezení fenky Djibouty sun Gifu -> opět špatně, má v rodokmenu Skoga, hybridního psa a vlka. Takže jsem nemohla nikdy být NL chovatelům rovnocennou partnerkou. Nevadí mi to, ale rozhodně mi vadí, že nepomůžou, ale diktují a zasahují do chovu v jiné zemi. Pro Nizozemí nejsme rovnocennými partnery, v tom případě nechápu, proč štěňata z našich odchovů kupují a mají snahu je zařadit do jejich chovu. Není to tím, že jsou si vědomi nutnosti oživit a ozdravit tamní chov za velmi levné peníze? Protože ze zahraničí dovezete štěně za 1500 EUR a od nás štěňata získávají za 500- 800 EUR.
Dokážu se takové reakci z venčí bránit, zvláště když sami Holandští chovatelé mají máslo na hlavě. Mají dva kluby a nejsou schopni se dohodnout mezi sebou a naopak, jsou schopni svou chovatelskou „politikou“ dovést plemeno takřka k záhubě. Ale jen těžko se mohu bránit nařknutí lidí, které znám. Není nic špatného chovat na jedné feně každý rok, pokud má fena podle pravidel štěňata za kalendářní rok, je zdravá a dává (a to je bezesporu) zdravá, kvalitní štěňata. Navíc je fena mezi štěňaty nadále vystavovaná a oceňovaná těmi nejvyššími tituly. Výrok „chudák fena“, jsem už někde slyšela, asi v době, kdy jsem měla tři malé děti – „chudák ženská“.J Byli to nejkrásnější roky mého života. Taky neříkám chudák fena, měla jen jedny štěňata, nebo neměla žádné. Taky neříkám chudák ženská, má jen jedno dítě, nebo žádné. Přeci nebudu odsuzovat ženu, že nemá děti,je to její rozhodnutí a její štěstí. Také respektuji rozhodnutí jiného majitele, že bude mít na své feně jen jeden odchov. Řeknete si, člověk - žena se může rozhodnout, ale za psa rozhodne člověk. Věřte, že za zvíře rozhoduje příroda. Pokud by má fena neměla mít štěňata, neměla by je, i kdybych se na hlavu stavěla. Rozhodně vím, o čem mluvím. Saarloos je daleko blíž přírodě než jiná plemena, proto je chov SAV tak komplikovaný. Fena o které je řeč, je zvíře velmi pudově založeno, vynikající matka, hárá dvakrát do roka, je dominantní ve smečce, psi šílejí jen aby ji měli. Nikdy jsem u této feny neopakovala krytí. Má fena Djibouty sun Gifu není utahaný pes s mléčnou žlázou až na zem, ale sebevědomá fena, vzezření mladé fenky. Na posledním vyšetření očního pozadí si veterinářka myslela, že Djibouti – Dejzce jsou dva roky.J
Ano, mým cílem je odchov kvalitních jedinců a dělám pro to maximum, i když to není vždy ta nejjednodušší cesta.
Chovu Švýcarských bílých ovčáků jsem zanechala ze dvou důvodů. Jeden z důvodu byly mezilidské vztahy. S býčím zápalem (a ten byl rozhodně třeba) jsem se vrhla na chov SAV. Chtěla jsem chovat v klidu, bez ambicí pracovat v klubu. Bohužel opak je pravdou. I přesto, že chovatelů a majitelů SAV je v ČR „pět a půl“, čím dál tím víc se potýkám s nevraživostí a napadáním. Většinou se snažím, tyto věci neřešit a být v klidu. Někdy je ale čas se ozvat a chránit svou práci a jméno chovatelské stanice s tak dlouhou tradicí. Jsem přesvědčena, že je na žalobu, pošpinění a hanění chovu již zmíněné linie - Skoga.
Na závěr bych ráda dala na vědomí, že mám nakryté své dvě feny, Donna of Street a Djibouty sun Gifu. I přes to, že mám doma dovezeného chovného nepříbuzného psa, použitelného na všechny své feny, rozhodla jsem se krýt opět obě feny v zahraničí. Halifax je mladý pes a určitě bude ještě v budoucnu krýt. Nechtěla jsem matku a dceru krýt stejným psem. Mám za sebou do svého souhrnu „jízd za krytím“ dalších 1 450 km.
Nerada bych všechny chovatele a majitele z Nizozemí a Německa házela do jednoho pytle. V každé zemi se najdou rozumní a vstřícní lidé. Naštěstí ... :)
A také doufám, že i u nás se najdou rozumní chovatelé a majitelé SAV, kteří si budou vážit Českého chovu a propagovat ho. Jsme Češi ne? Já rozhodně ano...