Krytí Kiss a Dejzi v Německu...
Ti komu učarovali Saarloosovi vlčáci a rádi by si takového psa pořídili teď nebo někdy v budoucnu, určitě se zájmem sledují tři chovatelské stanice u nás, které odchovali první vrhy tohoto plemene v ČR. Poslední štěňátka měla chovatelská stanice Šedá Eminence od fenky Belanky a našeho psa Walda. Vrh byl opravdu početný a povedený. Štěňátka byla ihned zadaná, několik zájemců, kteří čekali na štěně od nás více než rok, jsem odkazovala na Šedou Eminenci, protože se nám již delší dobu nedaří odchovat štěňata. V prosinci 2010 jsme kryli fenku Dejzi a propásli jsme správné dny fenky Kiss. Kiss měla štěňátka pouze dvakrát, v roce 2007 měla Kiss jedno štěně a hned na to v roce 2008 bylo štěňátek osm. Od té doby jsme byli krýt Kiss dvakrát ve Francii, jednou v Německu a i přes bezproblémové krytí fena nezabřezla. Proto jsem se rozhodla krýt pouze po testu na progesteron. Vrh ve kterém bylo osm štěňátek a bylo také po progesteronu. Připuštěná Dejzina zabřezla, ale posléze štěňata vstřebala. Obávala jsem se, že v mém chovu nebude vše v pořádku. Dostala jsem strach, že budu mít mezi psy herpes, který způsobuje zmetání, neplodnost, nezabřezávání fen, úmrtnost štěňat. Jela jsem s fenkami k panu doktorovi Lázničkovi, specialistovi na reprodukci psů. Feny byly vyšetřeny a shledány po všech stránkách zdravé. Těšila jsem se na další hárání fen.
Saarloosův vlčák je v tomto směru tak nevyzpytatelný, že je bláhové spoléhat na vlastní odhad správných dnů feny. Kiss hárala tentokrát dva měsíce, než se rozhárala pořádně. Dva měsíce byla mírně oteklá a ukapávala občas krvavou kapičku. Nervózní jsem byla nejen já, ale i Waldo. Kissku se snažil přimět k páření, ta ho však tvrdě odmítala. Koncem září hárání Kiss nabralo obrátky a mladá Dejza se přidala. Nervozita a hormony dělaly své, feny jsem oddělila. Dejza při každé příležitosti napadala obě feny Kiss i bílou Gogo. Jeden výpad skončil šarvátkou mezi Kiss a Dejzou. Naštěstí bez zranění.
Psy pro krytí našich fen jsem měla již vybrané. Podmínkou výběru byli psi prostí genetických nemocí takzvaně „volní“ nebo „free“, v rodokmenu nepříbuzní a s výbornou povahou.
S fenkama jsem byla třikrát na progesteron testu. Nedoufala jsem, že by feny měli správné dny najednou, ale mladší fena Dejzi doháněla Kiss a šla jí v patách, jak se říká. A aby to nebylo tak „jednoduché“, majitel krycího psa pro Kiss se na poslední chvíli omluvil, že odjíždí na dovolenou. Musela jsem honem hledat jiného vhodného psa. Našla jsem mladého krásného, čistého psa cca 250 km od nás. Pes ještě nekryl, stejně jako mladý ženich Dejzi. Doufala jsem v silné pudy rozmnožování u SAV. Je to období, kdy u SAV padají zábrany a to ty základní, jako je plachost. Waldo je ochoten položit život za své feny když se k nim blíží manžel, kterého se jinak Waldo bytostně bojí. Z kotce jsem po dvou dnech, kam Walda zavírám v době hárání, vyndavala haldu třísek, které zbyli z boudy…. Dejza skákala na dceru Janu a oblizovala jí obličej, takové náklonosti si jinak mohu užívat pouze já.
Verdikt veterinářky po třetím testu byl: Kiss krýt v pátek, případné překrytí sobota, neděle, Dejzi krytí neděle, překrytí pondělí nebo úterý.
Každý z krycích psů „bydlel“ jiným směrem. V pátek jsme vyrazili s Kisskou k ženichovi. Majitelka Chata (ženicha), vlastnila ještě další dva chovné starší psy SAV. Ti byli “uklizení“. Chato Kissku očichal, slintal a kňučel, tím zásnubní rituál skončil. Vyzvala jsem majitelku k procházce se psy. Kiss byla ke krytí svolná a já viděla problém v hierarchii smečky tří psů. Chato byl nejmladší a tím podle mne i nejpodřazenějším psem ve smečce. Myslela jsem, že v jiném prostředí než na dvoře majitelky by se mohl Chato osmělit. Bohužel tomu tak nebylo. Vrátili jsme se na dvůr, kde jsme při kafi poseděli, ale bohužel nic dalšího se nedělo. Byl horký den což psům určitě nedodalo.
A tak jsme jeli zklamaní domů. Před třemi roky jsme měli podobný problém s Kiss a ženichem v Maďarsku. Tehdy chovatelka měla svého SAV spolu ve výběhu se psy (samci) ČSV. Dvořák (ženich) se choval velmi podobně, jevil větší zájem než Chato, ale také na fenu nenaskočil. Cestu jsme po dvou dnech opakovali se stejným výsledkem. Nakonec jsme po dohodě Kiss v Maďarsku nechali a pes ji po několika dnech nakryl…bohužel asi již ke konci plodných dnů, Kiss měla jedno štěně. Na tuto zkušenost jsem zapomněla.
Takže jsem musela vymyslet další alternativu a tou byl elegantní hnědý „čistý“ pes Arkansas. Pes již kryl, letos dceru Kiss, Baby Speedy Miraja. Arkansas „bydlí“ 100 km od Nanouka (ženicha Dejzi) na stejné trase. Jelikož obě fenky byly svolné k páření, rozhodla jsem vzít obě feny a vyrazit na cestu v sobotu ráno. Cesta trvala
7 hodin , takže krytí připadalo v úvahu na pozdější odpoledne. Odborná literatura říká, že semeno psa po spáření vydrží ve fence 4-6 dní a fenka je schopna oplodnění až 6 dní po spáření. Dejza měla ideální den krytí neděle, takže jsem to riskla. Mám také zkušenost z krytí mé bílé fenky, kdy jsme byli v Holandsku a podle ultrazvuku fenka zabřezla až tři dny po nakrytí.
Po nakrytí Dejzky, které bylo spontální,( Nanouk byl velmi aktivní) jsme frčeli dál za Arkansasem. I tam proběhlo krytí dobře. Druhý den v neděli ráno jsme dorazili unavení domů.
Doma Waldo stále nejevil o Dejzu zvláštní zájem, měl jen plnou hlavu, kde je jeho nerozlučná družka Kiss. O Kiss druhý den po nakrytí začal mít zvýšený zájem náš desetiletý bílý ovčák Indi. Ve středu tj. 4 dny po nakrytí začal šílet po Dejze i Waldo. Těch několik dní po připuštění holek, jsem byla celá nesvá a nevěděla jestli krytí opakovat. Rozhodování nebylo lehké, dilema velké. Zda nebylo na Dejzu příliš brzo, řešit dovolenou, další cestu 1600 km, čas a ochotu manžela jet znova.
Dilema dát na chování psů nebo na vědu- progesteron test. U Saarloosů je hárání feny jedna velká věda. Za celkem krátkou dobu chovu SAV jsem se setkala s různým průběhem. Například tentokrát Kiss hárala s jednou přestávkou kdy jsme byli na dovolené 2 měsíce. Dejza prvně hárala výrazně, všechny hárání před tím měla „skryté“. Prvně jsem feny při hárání oddělila. Takřka vždy při předchozích krytí Kiss jsem dala na chování psů a bez výsledku. Jednou jsem byla s Kiss před krytím na progesteronu a bylo 10 štěňátek (8 odchovaných).
Uvidíme jak to dopadne tentokrát. Pokud Kiss nezabřezne, nebudu již krytí opakovat. Kiss bude příští hárání
6 let a investice, které byli doposud na její zabřeznutí vynaloženy jsou příliš vysoké. Dvakrát Francie a jednou Německo dohromady cca 5200km, nevratný poplatek za krytí….
A i kdyby to tak dopadlo, nevadí. Kiss je opravdu skvělá fena s charakterem, který bych přála každému SAV. Milá, vůči cizím zdrženlivá, oddaná a poslušná, nekonfliktní ve smečce. Její odchovaná štěňata si troufám říci, jsou velkým přínosem pro začínající chov u nás.
Dalších dvacet dní strávím v napětí jak dopadne ultrazvuk. Pokud dobře a fenky zabřeznou budu se těšit na štěňátka. Narození štěňat a všechno spojené s nimi je pro mne velkou odměnou. A pokud ne? Budu doufat, že příště se zadaříJ